Se Schnytlikem v kuchyni

Previous Post:   Next Post:

Masopustní koblihy

“Já jsem koblížek,
z mouky dělaný,
smetanou mísený,
na másle smažený,
na okně chlazený.
Dědovi jsem utekl,
babičce jsem utekl,
a tobě, schnytlíku,
taky uteču…………

Neutekl! Ani jedna kobliha se nestačila skrýt, vzít nohy na ramena či zmizet jinde, než v našich útrobách.
K masopustu koblihy jednoznačně patří. Stejně tak i fakt, že až do Popeleční středy si můžeme dopřát jídla, co hrdlo ráčí. Pak příjde půst a bude srandy konec. Než k tomu však dojde, ještě zbývá pár dní a třeba i vy se necháte zlákat na přípravu domácích koblížků. Jaká je jejich největší výhoda? Máte 100% jistotu, že v každém kousku, který jste vlastními silami vytvořili, najdete náplň. Neznám nic horšího než prázdnou koblihu!

Suroviny:
200g hrubé mouky
100g hladké mouky
30g moučkového cukru
15g droždí
40g másla (rozpuštěné)
1 žloutek
130ml mléka
lžíce rumu
špetka soli
olej ke smažení, moučkový cukr k posypu

Postup:
Z uvedených surovin si připravíme hladké těsto. Buď s pomocí kuchyňské techniky, kdy vše nasypete do jedné mísy a necháte hnětací háky vykonat úkol, nebo klasickým hnětením obrovskou vařechou v ještě větší míse. Při druhé variantě, ev. pokud si nejste jisti životaschopností vašich kvasnic, zadělejte nejprve kvásek a pak jej zapracujte do mouky. Těsto necháme vykynout.
Pak vyválíme asi 0,5cm silný plát a vykrajujeme menší kolečka (ø 3cm). Do středu poloviny z nich dáme trochu marmelády (vyhněte se čemukoli příliš řídkému). Přikryjeme druhou polovinou, okraje stiskneme k sobě a vykrajovátkem upravíme do požadovaného kruhového tvaru. Dáme do tepla kynout.
V hrnci rozehřejeme větší množství oleje. Koblihy smažíme nejprve zakryté poklicí, poté otočíme a dosmažíme odkryté. (Jde to poměrně rychle, ale snažte se vyhnout příliš vysoké teplotě smažení, abyste předešli připáleným jedincům se syrovým středem.)
Po usmažení, necháme vychladnout, pocukrujme a necháme si chutnat :)

Štítky:,

Posted in Umaštěné zápisky z kuchyně 10 years, 3 months ago at 16.58.

26 comments

26 Replies

  1. Já je udělám v troubě, to bude dietnější! :) ale to tam asi nebudu mít tu bílou čárku….

  2. Dokonalé! Vypadají úžasně nadýchaně. A ten bílý proužek uprostřed je známka mistrovského smažení.

    Docela by mě zajímalo, jelikož tě jistě obklopuje nabídka dobrých, lepších i výborných koblih z pekařství, jak jsi se přemluvila, že je uděláš po vlastní ose?

  3. Lucka_B Úno 21st 2009

    Krásné koblížky, voní až sem, u nás už též naštěstí proběhlo koblihobraní:-) Zítra máme k večeři kačenku s chlupatými knedlíky a pak už nám zvolna začne čas půstu, abychom byli u velikonočního stolu mladí, krásní a perspektivní:-) Bohužel celé moje plány na hubnutí budou již za týden sabotovány místními hasiči, kteří chystají zabijačku… Schnytlíku, chystáš se také na půst?;-)

  4. daniela Úno 21st 2009

    „Neznám nic horšího než prázdnou koblihu!“
    Tak tohle už zní jako rozsudek….nejsem normální – prázdné koblihy mám nejraději :(

  5. Terezko, koblihy bez bílé čárky nejsou pořádné koblihy. Nehleď na linii pasu a koukej je usmažit! :)

  6. Flo, rozhodování bylo jednoduché. Prázdná kobliha je jak bez duše a ačkoli v každém pekařství koblížky mají nadýchané a s ještě větším proužkem než ty mé, tak se mi už stalo, že byla prázdná :( Navíc standardní velikost je pro mne dost velká, preferuji jednohubky :o))

  7. Lucko_B, kačenkou se zelím bych taky nepohrdla :)
    Půst proběhne, mrazák je už bez masa a s blížícím se stěhováním už plnit nebudem. Poslední vajíčka si dáme v úterý do palačinek a šmitec.

  8. Danielo, tak alespoň ty prázdné koblížky jsou obalené v cukru se skořicí? Ale to už pak asi nejsou koblihy…….

  9. Přidám se k Daniele, prázdné koblihy mám rád – zejména v jednohubkové velikosti. Od nákupu mě ale občas odradí jiné nebezpečí – když totiž v krámě nevědí, jaká marmeláda je uvnitř – hrozba toho, že bych mohl narazit na syntetické „jahodové“ cosi mě od nákupu odradí spolehlivě.

  10. daniela Úno 23rd 2009

    Ne, nejsou obalené v cukru. A protože je neplním, tak dělám doprostřed dírku – jsou to vlastně koblížkové kroužky :) . Za poživatelné se u nás považují pouze absolutně čerstvé a tuto podmínku u kupovaných nedokážu splnit, takže z obchodu jsme je ještě neměli. Ale nevylučuji, že až nějaký lákavý potkám, tak skončí u nás na talířku :)

  11. Tedy, Schnytlíku, ty jsou nádherné! Mám za to, že domácí koblihy jsou nejlepší, speciálně, když je uvnitř nějaká pikantní marmeláda. Než nějakou přeslazenou marmeládovou atrapu, to raději prázdno! ;o) Kolik jich bylo?

  12. Úžasná fotka, zistil som, že som na ňu pozeral asi 30 sekúnd a v hlave som si predstavoval ako do nej zakusujem a na vrch si dávam malinovú penu.

  13. Jak na to koukám skoro bych se do nich pustila, jsou výstavní. Ale já si na koblihy moc nepotrpím. Poměrně úspěšně mi je znechutila babička, protože z těch jejích se dal ždímat omastek a dva dny z nich pálila žáha… V kupovaných bývá ta meruňková podivnost a tu já nerada. Směřuje to k vlastní výrobě, ale nevím, jestli na koblihu podle mých představ stačí mé kuchařské dovednosti… Abych k neblíbeným kupovaným a babiččiným nepřidala ještě svoje :)

  14. Ty jsou nádherné! Vypadají úplně stejně, jako je dělávala moje babi. Uvnitř byla jahodová marmeláda a měly krásný bílý proužek :-))
    Babi ještě z kousků těsta umotala takové krátké copánky a ty smažila také. Potom se „oválely“ ve skořicovém cukru. To byla dobrota! Tak nějak matně si pamatuji, že jí to celé zabralo docela dost času, takže: Jsi dobrá!

    Ad. kupované koblihy: Koupím si asi čtyři za rok, takže tím více mne naštve, kdy je náplň na kraji (a ne uprostřed, kde má být) a při prvním kousnutí je venku, v tom lepším případě na zemi… :-(

  15. Zwei Stück für Frühstück, bitte ;-)

    Vždy před Vánoci dělali takové krásné koblihy u stánku před jedním marketem v St.Avold. Tož jsem nám vždy koupila pár horkých kousků na cestu do Čech. Nejlepší byly s jablečnou a vanilkovou náplní. Vloni zrada, market zavřen, nový otevřen, ovšem bez koblihového stánku :-(

  16. Kytko, když na prodejně nevědí, co prodávájí, je to jasný pokyn k úprku :)

  17. Danielo, čerstvě usmaženým, ještě vlahým koblihám se odolat nedá a je fakt, že v pekárně se na ně nenarazí :(

  18. Yvo, díky :) Těhle jednohubkových koblížků bývá něco kolem dvaceti. Přesný počet nevím, protože průběžně mizí :-) Taky dávám přednost pikantnějším náplním, tentokrát byla ostružinová.

  19. Gabrieli, čepice z malinové pěny by těmhle trpaslíkům mohla slušet :-) Ale to bych je pak asi neplnila…

  20. mish, tukem nasáklé koblihy a následné pálení žáhy není nic příjemného a meruňková podivnost asi taky ne (ačkoli asi lepší než umělé lesní jahody).
    Obrovská výhoda malých koblížků je, vedle té, že se vejdou do pusy celé, maximálně na dva skusy, že jim stačí poměrně krátký čas v olejové lázni, takže se tuku nenasáknou tolik.

  21. Papajo, tvá babička nejspíš dělala koblihy v mnohem větším množství než co páchám já. S počtem strávníků roste počet koblih a časová náročnost. V cukru a skořici obalované copánky si taky pamatuju, akorát nevím, jak se jim vlastně říká.
    Souhlasím, okolí znečisťující kobliha opravdu dokáže pokazit ráno. Myslím, že koblihu z obchodu jsem neměla dobrých pět šest let.

  22. Bali, kdybych vědela o stánku, kde by mi přímo před mýma vlastníma očima usmažily koblihy ke snídani, byla bych tam dvakrát do týdne.

  23. Schnytlik: S tím úprkem bych právě to neviděl tak jednoznačně – nejlepší kupované koblihy, které jsem kdy jedl byly z učňovské pekárny u Strossmayerova náměstí (čerstvé, dobré, s obvyklou velkoprodukcí nesrovnatelné). Ale střídali marmelády a ne vždycky prodavačka věděla, kterou ten den použili. Ale byl jsem tam asi před nedávnem znovu po docela dlouhé době a výsledek byl nevalný (a bylo to víc druhů pečiva, takže nikoliv nepovedený jeden druh), takže nyní to tam jednoznačně doporučit nemůžu, pouze k průzkumu bojem.

  24. Teda teda. Fantastické koblihy a půst :) Já bych si asi taky mohla střihnout půst, ale ne jídelní. Mám jiné, náročnější a zbytečnější žrouty mé energie a pozornosti. Takže na koblihy to vidím, půst už bude daleko náročnější. Ostružinovou marmeládu mám ještě ve sklepě :)

  25. Dal som si Vás do sekcie odkazov na mojom blogu. :-)

  26. Právě se chystám vyzkoušet. Konečně.
    Zaujala mě na tom ta kombinace hrubé a hladké mouky. Mám už sama vyzkoušené od vdolků, že to funguje líp, než polohrubá, tak jsem zvědavá, jak se vyvedou koblihy. Zatím je nebudu plnit.