Voňavá křepelka s meruňkovým čatní
Když jsem před nějakou dobou zavtipkovala, že jsem na zahradě odchytla několik žabek a přichystala je k večeři, několik citlivějších jedinců jsem značně pohoršila. Nerada bych se někoho znovu dotkla a tak všechny nepatřičné a hloupé vtipy stranou. Na stůl se nese křepelka z mrazícího boxu, vychovaná na francouzské farmě. Tím mé informace o původu ptáčka končí neb jsem si neuchovala štítek.
Přiznávám, že když jsem s křepelkou pracovala poprvé, měla jsem trochu obavy. V kuchařských knihách, kterými doma disponuji, jsem žádnou radu, jak k tomuto drobnému opeřenci přistupovat, nenašla a tak jsem se poradila s Danielem Bouludem a vyzkoušela jeho recept. Ten jsem při další přípravě podrobila malé kosmetické úpravě a protože na kráse mu úprava neubrala, tak vám ho představím. Jedná se sice o postup trošku časově náročnější, ale výsledek fakt stojí za to.
Suroviny:
8 křepelek
sůl, pepř
neolivový olej (slunečnicový, z hroznových semínek)
na čatní:
10g máty
100g sušených meruněk
2 středně velké červené řepy (o velikosti pěsti – raději dámské)
2 cibule (stejně velké jako řepa, nakrájené na kostičky)
2 lžíce nastouhaného zázvoru
1 zelená chilli paprička (ale klidně může být i červená)
šťáva ze dvou pomerančů
1 konzerva sekaných rajčat (400g)
4 lžičky Garam Masala
4 hvězdičky badyánu
2 lžičky podrcených semínek koriandru
1 lžička kurkumy
1 lžička šafránu
1 lžíce semen černé hořčice
2 lžíce másla
Křepelky očistíme, nasolíme, napepříme a necháme odležet.
Troubu rozehřejeme na 180°C a dáme do ní péct v alobalu zabalené řepy na cca 2 hodiny (nebo do změknutí). Necháme vychladnout, oloupeme a pak nakrájíme na půlcentimetrové kostičky.
Sušené meruňky opláchneme studenou vodou, osušíme, přidáme k nim lístky máty a zalijeme šálkem horké vody. Necháme vychladnout a rozmixujeme.
V pánvi rozpustíme máslo a přibližně 5 minut na něm restujeme cibuli, zázvor, chilli papričku a všechno koření. Cibule by měla získat lehký zlatavý nádech, ale nesmí se připálit (tady poroz, od kurkumy chytne žlutou barvu, takže se to hůř odhaduje). Přidáme rajčata, pomerančovou šťávu a meruňkové pyré a necháme prohřát. Na závěr vmícháme řepu a vložíme na hodinu do trouby při 140°C.
Na oleji opečeme z obou stran křepelky. Poté vložíme do pekáčku s čatní a pečeme odkryté ješte hodinu (140°C). Podáváme s basmati rýží a sklenkou dobrého vína.
Pokud jsou i u vás křepelky nedostatkovým zbožím, klidně je nahraďte kuřecími paličkami. Budete mít méně práce s obíráním mini kostiček, možná i více masa a rozhodně si ušetříte uběhané nohy při shánění ptactva (o tom, že se uleví vaší peněžence nemluvě :))
Štítky: červená řepa, křepelka, meruňkové čatní
Tohle je pro mě tak sympatický jídlo, že to čtu už po třetí, včetně postupu a ingrediencí :). Jak je to s počtem na osoby – 2 na osobu? Jedna křepelka má tak 200 gramů za syrova?
Krásné! Receptů na křepelky moc není a tohle je velmi zajímavé. K jejich tmavému masíčku se ta exotická koření a meruňky vážně hodí. S rýží si to velmi dobře dovedu představit. Dříve mívala Delvita křepelky ve dvojicích – chlazené. Nyní, v dobách „po Delvitě“, jsem viděla mražené (také po dvou kusech) v Hypernově (tam, co mají žabí stehýnka .-D). Já kdysi ty chlazené křepelky připravoval s ořechovo-bylinkovou nádivkou, na medovém zelí a s bylinkovým knedlíčkem. Zde je důkaz, recept někde najdu a znovu zrealizuji, možná by to stálo za to, když je toho o křepelkách tak málo. Moc se Ti to povedlo!
http://nd.blog.cz/m/mlsnakocka.blog.cz/obrazky/36353573.jpg
P.
*Sušené meruňky opláchneme studenou vodou, osušíme, přidáme k nim lístky máty a zalijeme šálkem horké vody.*
Hmm. Proč (zbytečně) osušovat? Vzápětí zaléváme horkou vodou!
Zapnout troubu na 2 hodiny jen pro dvě řepy mi přijde dost neekonomické. V anglických supermarketech se dají koupit už vařené řepy. Zdá se mi, že by to v čatní (chutney) nijak moc nevadilo.
Dokonce bych se i odvážil, pro případ, že by vařená řepa nebyla na policích samoobsluhy, ji nahradit řepou v sladkokyselém nálevu. Asi omytou. Pak bych, na vyvážení, možná něco ubral na sladko-kyselinách, tj místo šťávy 2 pomerančů jen z jednoho, nebo jednoho a půl.
Doufám, že toto bude bráno jako konstruktivní připomínka k velmi zajímavému recepisu!
Jednorožče, souhlas! Taky až obsesivně vymýšlím různá zjednodušení…s řepami stále váhám, bylo nyní na jaře pár receptů – a myslím, že se pekly kolem půl hodiny, do čatní asi musí být měkčí, proč je nevařit? I se slupkou, tak nějaký „únik cenných látek“ nemůže být zásadní…Schnytliku, vážně se to dělá tak dlouho? Hodinu čatní a další hodinu křepelky? Hm…jinak kombinace řepa-meruňka-pomeranč-orient. koření vypadá zajímavě! A taky se mi líbí barevné písmo, které ladí s fotkou…je to s černým pozadím velmi podmanivé!
Řepa pečená půl hodiny použít nepůjde, větší kousky potřebují i víc jak ty dvě hodiny. Já to řeším tím, že když na ně mám chuť, dávám je do trouby spolu s něčím dalším. Co se týče možnosti je uvařit – vařená a pečená chutnají každá úplně jinak, takže bez následků to nebude, jak by to fungovalo v tomhle receptu si netroufám bez srovnání obou verzí odhadnout.
Mezi vařenou a pečenou řepou je obrovský chuťový rozdíl. Pečená řepa je nepochybně velmi sladká a lahodná. V případě, že by se řepa vařila, čatní bych pak dopomohla pravé chuti špetkou třtinového cukru.
Rozdílu mezi řepou vařenou a pečenou jsem si plně vědom.
Zde ale řepa vystupuje nikoliv jako sólistka v komorním recitálu, ale pouze jako jedna z 15ti členného Čatní Jazz Orchestra. A že jsou tam nějací silní hráči! Esa! ;-)
Mish, křepelky jsou pidi opeřenci, něco kolem 150g včetně kostiček, takže dvě na osobu jednoznačně :)
Papajo, díky :) Křepelky máme rádi, jsou ale dostupné taky jen občas a v současné době jen mražené. Po přestěhování jsme přišli o šikovného řezníka, ačkoli tady jsem je všechny ještě taky neobešla :) Ořechovo-bylinková nádivka a medové zelí zní taky parádně, věřím, že to musí být lahoda. Z nějakého důvodu se mi k těm křepelkám hodí sladké ladění :-)
Milý Jednorožče, proplachování a následné sušení sušeného ovoce je jedna z mých nevysvětlitelných kuchyňských obsesí a zřejmě nemá žádné rozumové vysvětlení, zejména pokud je ovovce následně znovu zalito vodou nebo naloženo do rumu. Ale dělám to i s rozinkami a nemůžu si pomoci :-)
KAUZA PEČENÁ ŘEPA:
Zapnout troubu nebo ne?
Pečení řepy jen pro potřeby tohoto pokrmu se zdá na první pohled poměrně neekonomické. Jenže! Když peču řepu pro nějaký konkrétní pokrm, část ujím při loupání, takže musím péct větší množství současně. A pokud je řepy nedostatek (stává se), tak se krotím, abych neujídala a do trouby přidám ještě něco jiného, neméně dobrého :)
Řepa pečená vs. vařená.
Jak už za mne stihli napsat Papaja a Kytka, chuťový rozdíl mezi řepou pečenou a vařenou je poměrně značný. Pečená je výraznější, sladší, má trošku jinou konzistenci a vůni. Vařená je mdlá a tak trochu „gumová“ a v čatní svou texturou vystupuje víc než chutí. Zkoušela jsem obě varianty a přikláním se k použítí řepy pečené, i když patent na ten recept nemám :)
Když už rýpám do receptu (prosím, brát jako laškovné rýpání stylem „Aby řeč nestála!“): Některé vegetariánské sekce v Indii (např Jains) by řepu v ‚chutney‘ zavrhly úplně – odmítají totiž kořenovou zeleninu a vše, co roste pod zemí.
(Vím, vím, nejde zde o vegetariánské jídlo…)
Re: proplachování a sušení před namáčením – každý máme své mouchy. Jako ten svědomitý strojvůdce, co při jízdě do zatáčky přikládal jen zahnutá polena.
Celkem neškodná obsese, pakliže to není jen špička ledovce! :-))